Od přijímačky po tábor
 
Přijímací zkouška

    Chlapec nebo dívka, kteří nastoupí do našeho klubu, musí nejdříve složit přijímací zkoušku. Ta by měla jednak prověřit, jestli se k nám hodí, a jednak ho naučit základy našich pravidel.

Schůzky a výpravy

 V průběhu období, tedy školního roku, se scházíme  v klubovně.

Schůzka se koná každý týden, v sobotu -  hrajeme zde hry, soutěžíme v závodech, probíráme organizační záležitosti, zpíváme písničky.

Výpravy pořádáme každý druhý týden. Na jednodenní výpravy chodíme v sobotu, většinou na naše oblíbená místa - tábořiště. Občas (tak třikrát, čtyřikrát do roka) podnikáme i vícedenní výpravy na celý víkend.

 
 A co jsou to tradiční podniky? Akce, které pořádáme pravidelně a které mívají svůj vlastní tradiční program. Mezi takové podniky u nás patří:

Tábor

    Nejdůležitějším podnikem celého roku je samozřejmě tábor.

    Podstatnou výhodou našeho tábořiště jsou všichni hodní lidé, kteří nám náš tábor značně zpříjemňují. Jsou to rodiče a známí kamarádi od koní. 

Táborový program
    

     Před zahájením tábora sem vyrážejí většinou vedoucí a s případnou pomocí různých kamarádů nebo i rodičů připraví na táboře vše potřebné. Děti si po příjezdu na tábor jen zařizují stany a pak pomáhají spíše s úklidovými pracemi po stavbě. Proto můžeme brzy po zahájení tábora začít se skutečným programem. Ten je založen především na hrách a závodech a ježdění na koních, ale to samozřejmě není vše. Každý den se střídá služba. Většinou je určována po dvojicích. Služba by měla být k ruce kuchaři, vyžaduje se od ní většinou pouze nošení dřeva a mytí nádobí - nejčastěji jen po obědě. Obdobně se pravidelně střídá psaní kroniky za tábor. Noční hlídky na táboře většinou držíme jen pár nocí, tak aby si to všichni mohli vyzkoušet.
 
    Táborový den začíná budíčkem, rozcvičkou a nástupem.  Po nástupu probíhá prohlídka úklidu ve stanu. Tady mohou účastníci  za drobné nepořádky dostat čárky. A za tři čárky je šatlava. Ale nejen to. Nejlepší úklid může být ohodnocen Štítem čistoty - to je krásný vyřezávaný štít, který pak má táborník celý den pověšen na stanu. Naopak ten s největším nepořádkem může dostat Špindíru - poněkud ošklivější ozdobu stanu. A pokud je někdo opravdu špindíra a nepořádník, je tu pro něj ještě další trest: dříve to bývala takzvaná Eržika - celý den chodil v nepohodlném dlouhém kabátě a s parukou, později jsme zavedli ještě potupnější trest - plínky (až do oběda nosí přes oblečení papírové pleny - to je ostuda!) A co je to ta šatlava? Trest, který tu každý může dostat za jakýkoliv nepořádek, špatný čin či nesplnění úkolu. A zbavit se šatlavy je možno jen odpracováním - nějakou (většinou nepříjemnou) prací navíc. Když jsme ještě u těch trestů - u táborníků  se mluví slušně. Ale když někdo přesto použije hrubé, či snad dokonce sprosté slovo, má každý, kdo ho slyšel, právo nezdvořáka pětkrát cvrnknout do ucha. - Opravdu je lepší mluvit slušně.
    Večer opět nastupujeme. Program tím ale ještě nekončí. Většinou se pak ještě scházíme v jídelně na večerním posedu s povídáním a zpíváním a někdy i s nějakou noční hrou. Den končí až večerkou.
 
    Nejdůležitější součástí táborového programu je celotáborová  hra (CTH). Probíhá po celou dobu tábora, je to řada závodů svázaných nějakou společnou dobrodružnou legendou. A v duchu této legendy se na táboře většinou dělají i některé další hry. Většinou i celý tábor je postaven a vyzdoben tak, aby legendě odpovídal. V CTH závodí dvoučlenné hlídky - podle rozdělení do hlídek pak děti  většinou i bydlí ve stanech. Vyvrcholením celé CTH pak bývá většinou noční Cesta za pokladem. Právě různé památky z CTH i Cest za pokladem nám pak plní klubovnu, na táboře pak navštěvujeme „památná“ místa, kudy vedly dávné Cesty za pokladem, kde byly poklady zakopány, kde probíhaly zajímavé a náročné úseky CTH.

    Dalším pravidelným programem je Veselá desítka. To je série nejčastěji deseti závůdků na jednotlivce. Za každý je možno získat až deset bodů do celkového hodnocení. A jednotlivé závody bývají opravdu zábavné, i když většinou jen pro ty ostatní, co zrovna nezávodí, ale přihlížejí.
 

    9. noc je další tradiční akcí na táboře. Je to (pokud možno devátý) večer u táboráku, který si děti sami připraví. K táboráku se přichází v maskách, které pak hodnotíme, leckdo má připraveny scénky, zpíváme veselé písničky a i jinak se radujeme.

    Jinak je samozřejmě táborová činnost plná her, závodů a jiných zábav. Velmi oblíbená je například stavba různých chýší, ať už pro hru s jejich dobýváním nebo pro přenocování o samotě a podobně. Za pěkného počasí se koupeme - buď v potoce, kde se pravidelně budují různé hráze a „koupaliště“, nebo v bazénu u farmy. A taky bývá v průběhu tábora pořádána nějaká delší výprava.
 
    O jednom víkendu vždy vyhlašujeme návštěvní den pro rodiče, případně i další návštěvy. Rodiče si mohou užít svých ratolestí, vyrazit s nimi do okolí a podobně. Za to nás většinou zásobují různými dobrotami do kuchyně, takže si pak užíváme koláčů, buchet a spousty ovoce. Na třítýdenních táborech se nám osvědčilo dělat návštěvní den až o druhém víkendu.
 
Táborové slavnosti
    Děti,  které už mají splněnu přijímací zkoušku a chovají se tak, jak se na jezdce a člena našeho klubu  sluší, mohou na táboře složit další zkoušku. Skládání zkoušky  vyžaduje poněkud slavnostnější atmosféru, a proto jsme se vždy snažili, aby děti byly zkoušeny při významných příležitostech  nebo právě zde na táboře.

    Podobně slavnostní událostí je i zápis do táborového lejstra. Zapisujeme sem táborové nováčky a také všem, kteří na táboře byli, do něj zaznamenáváme účast na táboře. Každý dostane přiděleno své táborové číslo.